Kdo byl pan Benko, po kterém je pojmenovaná naše ulice
Podle publikace Lašťovka M., Ledvinka V. a kol. Pražský uličník, Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Libri 1997 je ulice Benkova pojmenována po malíři Benkovi.
Do roku 1971 nasla název Nerudova.
Inormace je z Ústavu pro jazyk český AV ČR, oddělení jazykové kultury – jazyková poradna
__________________________________________
Martin Benka (1888 - 1974) byl slovenský akademický malíř, národní umělec a nositel zlatého Řádu republiky. Benka namaloval série pohlednic s texty v esperantu nebo na motivy esperanta. Byl také autorem studie PRI SLOVAKA ARTO a povídek LA AKVOGUTETO, RUĜAJ DIANTOJ a STRANGA KONCERTO.
Martin Benka se vyučil malířem pokojů v Hodoníně u malířské a natěračské firmy "Lesquier". Teprve potom navštěvoval soukromou malířskou školu Aloise Kalvody v Praze.
__________________________________________
Martin Benka
(*21.9.1888 - †28.6.1971) - slovenský malíř, grafik a ilustrátor
Martin Benka studoval malbu na soukromé škole Aloise Kalvody v letech 1909-13 v Praze. Roku 1940 byl jmenován mimořádným profesorem výtvarného oddělení na Slovenském vysokém učení technickém v Bratislavě, které fakticky založil.
Stejně jako J. Alexy patřil k zakladatelským osobnostem moderního slovenského výtvarného projevu, založeného na národních tradicích. Byl realistickým krajinářem, který používal prosté výrazové prostředky na věrohodné zachycení slovenského folklóru a přírody (Rieka Orava, 1921; Jeseň na Spiši, 1921; Horský rožník; Dve ženy; Otec so synom; Na pole; Horské ženy liptovské, 1936). Po 2. světové válce se věnoval rovněž grafice a ilustraci, monumentálním dekoracím (především sgrafitu). V rámci slovenského umění měl i zakladatelský význam v oblasti monumentální textilní tvorby (gobelín Bača, 1921); byl také autorem opony divadla v Martině (1958).
In: KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století. * * * * * Martin Benka
*1888, Kostolište, SR
†1971, Malacky, Slovenská republika
Prvé práce sa vyznačujú impresionistickým stvárnením v duchu pražskej školy A. Kalvodu. Svárňuje juhomoravskú krajinu a slovácke interiéry využivajúc hru farby a svetla.(Slovácka izba) V roku 1913 cestuje na Slovensko, avšak monumentalizácia slovenskej krajiny sa naplno prejaví v jeho tvorbe až v roku 1919.
Okolo roku 1915 transformuje krajinu v duchu secesného dekorativizmu. Dekoratívne usporiadanie plôch a ornamentálna línia sa pomaly blížia k neskoršiemu abstrahovaniu krajinárskeho motívu (Jesenný vinohrad, Medzi kukuricou).
V rokoch 1919-1920 sa vykryštalizuje jeho typická monumentalizovaná maľba. Benka monumetalizuje krajinu, heroizuje slovenské človeka a jeho prác abstrahovaním skutočnosti. Redukciou na tvarovú a myšlienkovú podstatu ponúka zjednodušenú víziu a konštrukciu videného sveta. Vytvára si vlastnú symbolickú obsahovú a formálnu reč spočívajúcu na štylizácii života a mýtov rodnej zeme. Tento štýl vrcholí v rokoch 1921-27 a 1931-34, končiac v manierizme štyridsiatych rokov. Téma človek v krajine je stvárnená v nespočetných variáciách. Všeobecná horská krajinaje dejiskom nekonečného zápasu človeka s prírodou. Monumentálna kulisa krajiny je zväčša rozvrstvená do troch plánov, prvý statický s figúrami ako repoussoir, druhý epický s pracovným výjavom a ohraničujúcou masou hôr s vysokým horizontom. Kompozícia pracuje s princípmi symetrie a arytmie, celkový dojem je však statický. Využíva zväčšené detaily, nedodržané priestorové vzťahy a pomery veľkostí v mene vystihnutia prapodstaty slovenskej krajiny a jej človeka. Medzi jeho výrazové prostriedky patrí expresívny rukopis a línia, plošnosť a redukcia farebnosti na zemité a modrasté tóny.
Tieto tendencie vyústia do patetických zobrazení heroického človeka v štyridsiatych rokoch. (Odolnosť, Rodina v povstaní, Cez boje a žiale k slobode) viz https://www.artgallery.sk
__________________________________________
Martin Benka patřil k průkopníkům slovenské výtvarné moderny
Před 120 lety se narodil malíř Martin Benka, jeden ze zakladatelů slovenské výtvarné moderny. Proslavil se zejména svými monumentalizujícími krajinomalbami a figurálními kompozicemi s osobitým výtvarným rukopisem a výraznou barevností. Kromě obrazů se věnoval také ilustrování knih, návrhům sgrafit a drobné grafické tvorbě.
Přestože Benka prožil podstatnou část svého života v Praze, typickým námětem jeho obrazů se stala krajina z oblasti Oravy, Liptova a Spiše a prostí lidé, kteří v ní žijí. "Nenaparovat se, nelézt příliš vysoko, nehledat krásu v prázdnotě, ale zvelebovat ji a těšit se z ní tam, kde je: mezi lidmi, v životě", zdůvodňoval Benka volbu svých námětů.
Benkovy obrazy nacházejí ctitele i dnes a účastníci dražeb slovenského výtvarného umění jsou za některá Benkova díla ochotni zaplatit statisícové až milionové částky.
Martin Benka se narodil 21. září 1888 v Kostolišti do rodiny tesaře. Po absolvování základní školy v rodné obci a obecné školy v nedalekých Malackách odešel do Hodonína, kde se vyučil malířem pokojů a natěračem. V roce 1906 se přestěhoval do Vídně, kde se živil jako malířský pomocník.
V hlavním městě Rakouska-Uherska se Benka přihlásil na soukromou výtvarnou školu Emanuela Neumanna, kde získal první zkušenosti s malováním obrazů. V roce 1909 odešel rozvíjet svůj talent do pražského ateliéru krajináře Aloise Kalvody. Tím začal Benkův tři desítky let trvající pobyt v Česku. S Kalvodovou školou absolvoval Benka několik studijních cest na Šumavu a moravské Slovácko, jejichž výsledkem byla řada impresionisticky laděných obrázků tamější krajiny.
Do povědomí českého uměleckého světa vstoupil Benka v roce 1913 svým obrazem Sluneční svit v lese (Studie smrkového lesa), který byl vystavován v pražském Rudolfinu. Svoji první samostatnou výstavu Benka uskutečnil ale až o dva roky později v Rohatci.
Mezi tím už si Benka v Praze našel vlastní ateliér a začal se postupně vymaňovat z vlivu svého učitele směrem k vlastní malířské formě. Ta během umělcova života procházela vývojem od počátečního impresionistického pojetí k expresionismu a částečně neoklasicismu.
Během svého pražského pobytu neztratil Benka nikdy kontakt se svojí vlastí. Byl členem několika krajanských organizací a Slovensko pravidelně navštěvoval. Byly to právě jeho cesty na Slovensko, zejména na Oravu, Liptov a Spiš, z kterých si přivážel nepřeberné množství náčrtů, studií a kreseb. Z nich pak čerpal náměty pro svá nejslavnější díla ze 30. let 20. století, například oleje Dřevorubci pod Salatínem, K salaši nebo Na pole. Největší ohlas však získal obraz s názvem Krajina z Terchové, za který byla Benkovi udělena stříbrná medaile na Světové výstavě v Paříži.
Po rozpadu Československé republiky v roce 1939 odešel Benka z Prahy do slovenského Martina. Stal se mimořádným profesorem a vedoucím oddělení kresby a malby na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě.
Po skončení druhé světové války Benka namaloval sérii obrazů s tématikou Slovenského národního povstání (Na místech padlých, Stopy válek). V roce 1948 se stal laureátem státní ceny a v říjnu 1953 získal jako první slovenský malíř titul národní umělec.
Martin Benka zemřel 28. června 1971 v Malackách. Ještě před smrtí věnoval podstatnou část svého rozsáhlého díla státu.
Autor: ČTK