Hostivařský lesopark

Hostivařský lesopark o rozloze cca 140 ha je společně s přírodní památkou Meandry Botiče, Hostivařskou přehradou a mokřadu u Toulcova dvora součástí přírodního parku Hostivař-Záběhlice.  

Již při zakládání lesoparku počátkem 60. let se počítalo s jeho rekreačním využitím, z toho důvodu byly části ploch ponechány bez výsadeb jako rekreační louky a byla vybudovány základní cesty. Na zalesňovacích pracích se významně podíleli žáci pražských základních škol, bez jejichž brigádnické výpomoci by založení tak velkého území  lesních porostů v tak krátké době rozhodně nebylo možno realizovat

Na území lesoparku se nachází celá řada dětských herních prvků a laviček. Od poloviny sedmdesátých let byly v pražských rekreačních lesích zřizovány také tzv. areály zdraví - tělocvičny v přírodě, kde si na různém tělocvičném nářadí mohou zacvičit i dospělí návštěvníci. Jeden z prvních byl otevřen právě v Lesoparku Hostivař.  

V lesoparku jsou značené samostatné trasy pro jízdu na koních. V západní části lesoparku, poblíž Košíku je hájovna se zookoutkem

Uprostřed  hostivařského lesoparku je položena Hostivařská přehrada, největší vodní plocha v Praze o rozloze 43,8 ha která poskytuje prostor pro koupání, rybaření a v zimě bruslení. Na levém břehu Hostivařské přehrady se nachází pláž a veřejné koupaliště

Podél Botiče Hostivařské nádrže (z Hostivaře do Petrovic a dále do Průhonic) vede červená turistická stezka. Územím podél Botiče prochází naučná stezka „Povodím Botiče“ o 14ti zastávkách a délce 11 km .

__________________________________

Historie. Pokud jde o floru hostivařského lesoparku, nejčastěji zde nalezneme, jako na jiných místech v Praze, dub zimní a letní, lípu, habr, javor, jasan a buk. Hostivařská přehrada, či přesněji Vodní dílo Hostivař, byla vybudována v letech 1959-1963 přehrazením koryta potoka Botiče a zatopením lesnatého údolí, kterým tento potok protékal. Po zatopení údolí zbyly na obou březích nádrže menší části původních lesních porostů, které v zatopeném území musely být vykáceny. Náhradou za toto odlesnění bylo tehdejší městskou správou rozhodnuto vysadit na převážně zemědělské půdě v sousedství uvedených porostních zbytků nový les, ne však již jako souvislý lesní porost, ale jako lesní plochu parkového charakteru s hustou sítí cest, odpočivnými loukami a množstvím solitérních dřevin.

Se zalesňováním se začalo v roce 1959 a převážná část zalesňovacích prací byla dokončena do roku 1961. Menší plochy však byly v lesoparku vysazovány ještě počátkem osmdesátých let dvacátého století. Zajímavostí je, že na zalesňovacích pracích se značnou měrou podíleli žáci pražských základních škol, bez jejichž brigádnické výpomoci by založení uvedené výměry lesních porostů v tak krátké době rozhodně nebylo možno realizovat. Průběh těchto prací již mohli sledovat první obyvatelé sídliště Jižní Město. Od poloviny sedmdesátých let začaly být v pražských rekreačních lesích zřizovány také tzv. areály zdraví - tělocvičny v přírodě, kde si na různém tělocvičném nářadí mohou zacvičit i dospělí návštěvníci. Jeden z prvních byl otevřen právě v Lesoparku Hostivař.

__________________________________

Flóra a fauna. Pokud jde o floru hostivařského lesoparku, nejčastěji zde nalezneme, jako na jiných místech v Praze, dub zimní a letní, lípu, habr, javor, jasan a buk.
Podél Botiče rostou porosty olší a vrb s podrostem keřů a bylin. Z dřevin roste v nivě potoka také jilm vaz, jilm habrolistý, líska obecná, bez černý, javor mléč i javor klen, lilek potměchuť, vrba jíva. Místy se uchytil hloh jednoblizný, růže šípková a brslen evropský.

V jarním aspektu převládá v bylinném patře orsej jarní, pižmovka mošusová, rozrazil břečťanolistý, česnáček lékařský. Později kvete ptačinec hajní, hluchavka skvrnitá i bílá, kuklík městský, vlaštovičník větší, šťavel kyselý a invazní druh netýkavka malokvětá. Dále se hojně vyskytují byliny vysokého vzrůstu: krabilice zápašná, bodlák kadeřavý, bršlice kozí noha, čistec lesní, krtičník uzlovitý, kopřiva dvoudomá, děhel lesní, kostřava obrovská, lopuch plstnatý, šťovík tupolistý, krabilice mámivá, kerblík lesní, pýrovník psí, bolševník obecný, celík kanadský.

Vtroušeně pak vyrůstá kapraď samec, kapraď rozložená i pnoucí se chmel otáčivý a opletník plotní. Větší klid této části využívají i plašší ptáci, jako pěnice pokřovní, konipas bílý i horský a mlynařík.