Hostivařská přehrada

Info bod pro mapu Google Earth

Pouze pár minut cesty z centra Prahy vznikla největší vodní plocha v Praze o rozloze 43,8 ha, kolem níž se rozprostírá jedna z nejkrásnějších přírodních scenérií v hlavním městě.

Hostivařská přehrada je položena v nádherné a klidné lokalitě na rozmezí městských částí Prahy 10 a Prahy 15 uprostřed Hostivařského lesoparku. Na levém břehu potoka Botič na začátku Hostivařského lesoparku vznikla hlavní pláž koupaliště Hostivařská přehrada, kde naleznete většinu atrakcí, jež celý areál nabízí. Zde můžete využít pro svůj aktivní odpočinek dva beach volejbalové kurty, multifunkční kurt na tenis, nohejbal a streetball. Pod nimi naleznete nově zrekonstruovanou půjčovnu lodiček a lukostřelbu. Po pravé straně je pro Vás připraveno nově zrekonstruované    sociální zařízení, převlékárny a stánky s občerstvením. Následuje centrální restaurace s výrobou čerstvé pizzy a velkou zahrádkou, nově vybudované dětské hřiště a koktejlový bar uprostřed písečné pláže. Naproti písečné pláži se rozprostírají rozsáhlé travnaté plochy, na něž navazuje tobogán, další občerstvení a cesta na nudistickou pláž.

__________________________________

Historie -
Dnes už si ani neumíme představit, že by tato místa vypadala jinak, a přesto žijí mezi námi pamětníci, kteří pamatují romantické údolí mezi Hostivaří a Petrovicemi, kudy protékal Botič, kam se chodili lidé koupat "mezi vrbičky", a proto došlo k několika pokusům vytvořit na tomto místě koupaliště. První vzniklo v letech 1924 - 1925 zahrazením tzv. páté tůně. Stavěli ho fotbalisté z SK Hostivař a vydrželo asi rok, než jej smetla povodeň.
Druhé koupaliště nechala v roce 1927 udělat obec. Mělo vybetonované dno a údajně přišlo na vysokou finanční částku, přestože bylo dost mělké. Stálo pod nynější přehradní hrází. Ale jak napsala Mladá fronta, možná trochu zaujatě, dne 25.6.1950: "Ovšem tenkrát se to dělalo proto, aby na tom stavitel a dodavatelé vydělali, a tak se udělal bazén na odvrácené straně, pod severní strání, kam nešlo slunce, a bylo provedeno tak neodborně, že se koupaliště zanášelo bahnem, takže asi po roce muselo být vyřazeno z provozu." Přesto je toto koupaliště uvedeno na mapě Prahy ještě v roce 1948.
V červnu 1940 vyšel článek v novinách hostivařského Sokola - Oznamovatel - o projektovaném koupališti za Mouchovým mlýnem (stával asi uprostřed dnešní přehrady mezi hrází a Petrovicemi a byla v něm i výletní restaurace), v místech, kde bývalo tábořiště dětí z Vršovic. Snahu o postavení koupaliště mělo Národní souručenství s hostivařskými sokoly. Bohužel zůstalo jen přání.
Nejdelšího trvání se dočkalo koupaliště vystavěné v letech 1948 - 1950. Myšlenka na vybudování koupaliště vznikla opět v hostivařském Sokole a hlavním organizátorem se stal br. Miroslav Špánek, člen rohovnického oddílu TJ Marius. Nakreslil plány a sám na stavbě odpracoval 1634 brigádnických hodin. Nejprve byl odkoupen pozemek v místě, kde je polokruhovitá vysoká stráň obrácená k jihu (dnes je to místo proti druhé pláži). Botič, který se zde klikatil, brigádníci odvedli novým korytem a ve starém vykopali dva bazény a jedno brodiště. Práce trvala dva roky na 130 členů Sokola a dalších brigádníků odpracovalo asi 10 tisíc hodin. Pomáhaly i brigády z podniků Obus, TOS a z Filmových ateliérů. Stěny bazénů tvořily betonové desky, na dně byl říční písek. Stavbu šaten (12 x 4 m) provedl tesař Karel Párys s M. Špánkem za dva dny. Koleje s vozíkem na převážení materiálu zapůjčila továrna V. Červený (jedna z prvních v Hostivaři - založená v roce 1884). A jak vypadaly hotové bazény? Botič, který mohl být veden buď novým, nebo starým korytem, ústil v původním korytu u hráze, kde byl filtr a odkud voda přitékala do dětského brodiště o rozměru 60 x 6 m s průměrnou hloubkou 40 cm. Odtud znovu přes filtr se vedla voda do bazénu pro neplavce o rozměru 15 x 10 m s průměrnou hloubkou 80 cm a dále pokračovala do velkého bazénu 50 x 23 m s průměrnou hloubkou 170 cm. Odtud byl odtok ke stavidlu a zpět do Botiče. Voda se vyměňovala vlastním spádem, který byl regulován stavidlem. Napouštění bazénů trvalo asi čtyři dny, neboť v roce 1950 měl Botič málo vody. 9. července byl slavnostně zahájen provoz a od té doby bylo koupaliště s travnatou pláží velmi oblíbené a hojně navštěvované. Existovalo asi deset let - do doby, kdy se začala připravovat stavba Hostivařské přehrady. Dnes leží na jejím dně.
Po velké povodni, dne 8. července 1958, kdy stoletá voda způsobila v Hostivaři mimořádné škody (mimo jiné zničila klubovnu hostivařských rybářů, kterou si v roce 1951 sami postavili), došlo z důvodu ochrany před záplavami k rozhodnutí postavit přehradu s regulací vody. V letech 1961 - 1963 probíhala výstavba (tím zanikl Mouchův mlýna, který zmizel pod hladinou). Vyrostla 13 m vysoká a 112 m dlouhá sypaná hráz. Přehrada, o rozloze 43,8 ha, byla napuštěna v roce 1964, má hloubku 12 m a může zadržet 2,1 milionu krychlových metrů vody. Kromě ochranného významu je určena k rekreaci. Proto bylo na úbočích Varty vysazeno 240 ha lesa, který doplnil 70 ha starého zalesnění, a náhorní část vrchu byla parkově upravena. Vyrostly tu vyhlídkové cesty, z nichž jedna vede podél přehrady v délce 3 km. Pro zajištění přístupu rekreantů byla zprovozněna autobusová linka náměstí Míru - Hostivařská přehrada. Linka, zvaná rekreační, měla číslo 226. Na přehradě býval i "lodní" provoz. Šlo o motorový katamaran Želva II, ale jeho provoz po několika letech zanikl.
Dnes je zde kromě rekreantů i ráj rybářů. Nádrž je bohatá na počet druhů ryb a některé dorůstají značných rozměrů. K největším úlovkům patří až 15 kg kapr nebo bílý amur, 30 - 50 kg sumci. O velikosti ryb podala nešťastný důkaz povodeň v srpnu 2002, kdy lidé v hostivařských zahradách, po opadnutí vody, objevili až 30 kg tolstolobiky.