Chodov

Chodov je dnes čtvrtí hlavního města Prahy, nacházející se na území městské části Praha 11, kterou společně s Háji tvoří. Dříve samostatná a svébytná obec byla k Praze připojena v roce 1968. Od té doby se počet obyvatel vlivem výstavby komplexu sídliště Jižní Město zvýšil skoro třicetinásobně. Hustota zalidnění na Chodově dosahuje 7 753 obyvatel/km². Počet obyvatel Chodova nyní po obrovských přírůstcích v 70. a 80. letech 20. století stagnuje.

Podle publikace Lašťovka M., Ledvinka V. a kol. Pražský uličník, Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství - vznikol zřejmě název Chodov od příjmení Chod, původně Chodův dvůr, snad podle sedláků, kteří chodili okolo statku a hlídali ho. Inormace je z Ústavu pro jazyk český AV ČR, oddělení jazykové kultury – jazyková poradna

20. století

Obec Chodov měla začátkem 20. století 1328 obyvatel, do kterých se počítali také obyvatelé osad Litochleby, Šeberov, Hrnčíře a Chodovec (Šeberov a Hrnčíře se v roce 1909 oddělily). V období první republiky byla na chodovském území vystavěna vilová čtvrť, dnešní starý Chodov. Po roce 1971 se začalo stavět sídliště Jižní Město ve směru od východu k západu (tedy od Hájů k Chodovu), na chodovský katastr se ale stavba dostala až kolem roku 1974. Od té doby se až do roku 1991 stavěla velká sídliště, ve kterých dnes bydlí většina obyvatel Chodova. Pro srovnání, Chodov má dnes podobný počet obyvatel jako například Karlovy Vary nebo Opava

Chodov je možno rozdělit na tyto části:

• Opatov – sídliště jižně od Centrálního parku, vymezené dálnicí a hranicí s Újezdem a Háji. V tomto sídlišti najdeme například velké hotely Sandra a Opatov a jediný chodovský hřbitov.

• Litochleby – jsou vymezeny ulicemi Mírového hnutí a Türkova, Centrálním parkem a hranicemi s Hájemi a Hostivaří. V Litochlebech najdeme jednak velké sídliště, ale také domky okolo ulic Květnového vítězství a Ke stáčírně. Najdeme zde také starou chodovskou školu z roku 1905.

• Starý Chodov – je největší soustředěná zástavba vilek mezi Türkovou ulicí a dálnicí. Počítáme do něj i Chodovskou tvrz. Na Starém Chodově je i kostel a právě hlavně tam bydlí původní obyvatelé Chodova.

• Sídliště Jižní Město II – mezi ulicemi Roztylská a U Kunratického lesa nejstarší část – sídliště černé a hnědé, v této oblasti je stanice metra Chodov a velké obchodní Centrum Chodov. Mezi Kunratickým lesem a ulicemi Ryšavého a U Kunratického lesa jsou sídliště červené a zelené s hotelem Globus.

• Roztyly – menší sídliště a řadovky mezi dálnicí a Ryšavého ulicí. U stanice metra Roztyly je hypermarket OBI a sídlo společnosti T-mobile.

• Chodovec – nejméně lidnatá část Chodova mezi dálnicí a hranicemi Hostivaře a Záběhlic. Zde najdeme zatím nejvíce administrativních budov, Baumax a architektonicky zajímavý komplex budov Národního archivu a Městského archivu z roku 1994. Na Chodovci je Top Hotel, u něj malé panelové sídliště a na východě nové odlehlejší sídliště Kulatý Chodovec. Na jaře 2009 bude dobudován obytný soubor Chodovec City (mezi Top Hotelem a ulicí Mírového hnutí) a bude probíhat výstavba dalších administrativních budov.