Chodov a Jižní město v datech

Chodov vznikl pravděpodobně v polovině 13. století jako vodní tvrz - pevnostní stavba na oválném půdorysu, tvořeném obvodovou hradbou zpevněnou dvěma věžemi. K vnitřní straně hradby, zachované dnes po obvodu přízemí, přiléhaly obytné budovy. Celý objekt o průměru asi 32 m byl chráněn vodním příkopem o šířce 10 m a přirozenými vodními plochami. Do tvrze se vstupovalo po padacím mostě dodnes zachovanou branou západní věže. Původní stavitel věže není znám, pověsti a dohady se zmiňují o řádu templářů a vyšehradské kapitule. Prvním doloženým majitelem se stává zderazský konvent křižovníků, strážců Božího hrobu. Po husitských válkách byla tvrz v majetku rodu Žďárských z Chrastu, po r.1526 Osovských z Adlaru (Jiří Osovský byl místosudí království českého), později se vystřídala celá řada majitelů z řad nižší šlechty a po třicetileté válce i panstva - Michnové z Vacínova, Caretto de Millesimo (Karel Leopold. Cís. Král. Komoří). Roku 1676 získal tvrz klášter Benediktinů od sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, kteří pobořenou tvrz přestavěli do podoby barokního zámečku. Posledními majiteli se stala hrabata z Goltze, r. 1795 Clam -Martinicové a od r. 1801 Korbové z Weidenheimu, za kterých byl zámeček upraven klasicistně (zboření severní věže a vytvoření kruhového arkádového nádvoří). Tato podoba byla respektována i při rekonstrukci v letech 1984 - 88. Uživatelem se stal Kulturní dům Jižní Město - Praha 4. Tvrz slouží jako Galerie, jsou zde pořádány koncerty, divadlo a další akce. Za dobu činnosti vzbudila Chodovská tvrz nevšední zájem nejen jako historická památka ale i kvůli výstavám a kulturním akcím v ní pořádaných.

Chodovská vodní tvrz a Jižní město v datech

Přelom 11. a 12. stol.(?) -Vzniká Chodův dvůr = Chodov.

1185 První písemná zpráva o obyvatelích Chodova a Roztyl.
13.- poč. 14. stol. Vyrostla v Chodově tvrz, snad jako sídlo neznámého feudálního rodu. Vznikly Litochleby.
1227-1334 Chodov a zřejmě i Šeberov získal řád křižovníků božího hrobu, zvaný jeruzalémští rytíři, sídlící na Zderazi.
1326 Poprvé doloženy Litochleby. Psal se po nich první známý vladyka Ondřej.
1334 Zderazští křižovníci získávají k Chodovu pole vyšehradského kanovníka Jindřicha, snad území Chodovce.
1348 Břevnovský klášter prodává zderazským křižovníkům svůj les u Chodova, ležící ze strany Michle mezi lesem zderazského kláštera a Kunratickým lesem.
1349 Zderazští křižovníci získávají od vyšehradské kapituly pole u Chodova, která byla kdysi prebendou Alberta z Litic.
1411 V kunratickém lese zahájena stavba Nového Hradu pro krále Václava IV. Přístupová cesta od Prahy procházela po chodovské straně lesa.
1419 Radikalizovaná chudina údajně plení zderazskou komendu rytíři božího hrobu.
16.8. Král Václav IV. na Novém Hradě umírá, téměř současně propukají husitské války. Na Novém Hradě sídlí vdova královna Žofie a korunní rada.
1420 3. 4. pražský konšel Václav z Litochleb setrvává v husitské Praze a je vzat na slovo.
1420 5. 8. táborité a pražané plení a boří zderazskou komendu jeruzalémských rytířů.
1420 30. 10. se kolem Nového Hradu shromažďuje vojsko císaře Zikmunda,
1420 1. 11. je poraženo pod Vyšehradem.
1420 30. 12. Pražané zahájili obléhání Nového Hradu. Nejpozději tehdy přechází Chodovská tvrz do rukou husitů.
1421 26. 1. Nový Hrad vydán husitům, 28.1. vypálen a brzy zbořen. Pražané předali Chodov měšťanu Jankovi Puškaři. První písemná zpráva o chodovské tvrzi.
1433 Prvý dochovaný zápis o vladykovi Oldřichovi z Chrástu, sídlícím v Chodově.
1443 Levík ze Zblového a Jan z Vlkové sezením v Chodově.
1459 Petr z .Chodova trestá zběhlého poddaného.
1471 Magdalena Chodovská se brannou rukou protiví rozhodnutí sněmu a purkrabího pražského hradu.
1474 a 1483 doložen Petr z Chrástu a z Chodova. Měl manželku Martu.
1501 Annu z Chodova obviňoval Zdeněk ze Šanova, že nedodržela smlouvu, kterou mu pronajala Chodov
1526 Anna Chodovská z Chrástu odkazuje dědičný rodový majetek, totiž tvrz, dvůr a obce Chodov, Litochleby, Šeberov i vzdálenější statky, svému příbuznému Jiřímu Osovskému z Adlaru po dobu jeho života.
1563 Chodovské panství soudně získávají Jan Muchek z Bukova, Petr a Václav Žďárští z Chrástu. Majetek drží Jan Muchek.
1549 Chodov, Litochleby a vzdálenější majetek přebírá jménem bratří Vilém Muchek z Bukova.
1551 Chodov a Litochleby získává od bratří Vilém Muchek za finanční náhradu.
1558 Chodov a Litochleby kupuje Jakub Chodaur z Lokte.
1577 Hostivař byla koupena pro úřad nejvyššího purkrabství.
1578 Chodov a Litochleby kupuje Jan Bořita z Budče, ženich Juliany Hýzrlové z Chodů, a její matka Madalena Hýzrlová z Křešťan.
1587 Bartoloměj Panvic z Lomnice, druhý manžel Juliany Hýzrlové, kupuje Chodov, v němž se poprvé zmiňuje pivovar.
1616 Benjamin Fruwein z Podolí kupuje Chodov a Litochleby.
1616 Jan Vilém Hrobčický z Hrobčic kupuje Chodov a Litochleby. V obcích se poprvé připomínají "vejsadní krčmy", v Chodově i sladovna, chmelnice a ovčín.
1617 Pavel Micnna z Vacínova podepisuje smlouvu, kterou kupuje Chodov s Litochleby k ruce svého bratra Jiřího Viléma Michny. Bratři jsou vypovězeni stavovskými direktory dříve, než zaplatili tržní cenu. Majetek dále drží Jan Vilém Hrobčický.
1620 -1621 Tvrz a dvůr utrpěly průchodem armád.
1621 Jiří Vilém Michna z Vacínova přebírá Chodov a Litochleby za sníženou cenu.
1634 Jiří Vilém Michna kupuje konfiskovaný Šeberov a Hrnčíře.
1651 O Chodovské tvrzi se konstatuje, že je pustá.
1654 Chodovská tvrz je nadále pobořená, dvůr pustý.
1658 Bratři Zikmund Norbert a Vilém Fridrich Michnové z Vacínova se dělí o dědictví. Chodovský dvůr je stále pustý. Získává ho Zikmund Norbert Michna, který dal znovu vybudovat alespoň dvůr.
1665 Chodov spolu se Šeberovem a Hrnčíři kupuje Karel Leopold Caretto hrabě Millesimo.
1666 Pro starý dluh Viléma Hrobčického přechodně přejímá Chodov královský finanční úřad.
1669 Hrabě Millesimo zajišťuje na svých statcích včetně Chodova pohledávku pro nezletilého hraběte Althana.
1670 Hrabě Millesimo prodává Chodov a ostatní statky Alžbětě Prenzové, provdané Rürstenbrugkové, z Letošic. První zmínka o dvoru Hostivaři, předchůdci osady Háje. Hrabě téhož roku kupuje Chodov, Litochleby a dvůr Hostivař zpět.
1674 Zadlužený hrabě Millesimo se snaží prodat Chodov baronu Ledeburovi, ale ten smlouvu nakonec ruší.
1676 Chodov, Litochleby a dvůr Hostivař koupil benediktinský klášter sv. Mikuláše ve Starém Městě pražském.
1685 Benediktinský opat Manner získal oprávnění posvětit kapli v Chodově, nejspíš v obnovované tvrzi-zámečku.
1687-1697 Z pobořené tvrze vzniká rezidence-zámeček.
1703 Benediktinský klášter přikoupil Šeberov a Hrnčíře.
1712 Chodovský dvůr byl znovu vystavěn po požáru.
1728 Jan Arnošt Václav z Goltze koupil Chodov s Litochleby, Šeberov a Hrnčíře. Připojil je ke kunratickému panství.
1754 Císařovna Marie Terezie navštěvuje kunratické panství.
1763 Hostivařské matriky poprvé uvádějí osadu Háje.
1765 Kunratické panství dědí Marie Josefa z Goltze.
1795 Kunratické panství kupuje Karel Josef hrabě Clam-Martinic. Na chodovském území v místech přechodného dolování kamence vzniká po tomto roce osada Chodovec.
1801 Kunratické panství kupuje Josef Antonín Korb z Weidenheimu.
1804 První zápis v gruntovní knize nové osady Kateřinky, dnes osady obce Újezd.
1808 Fridrich Karel Korb přebírá od otce správu kunratického panství, které později dědí.
1812 František Rousseau z Happencourtu kupuje Chodov a provádí stavební úpravy tvrze-zámečku ve stylu klasicismu.
1815 Chodov kupuje Josef Schicht, ale tentýž rok se majetek vrací do vlastnictví Korbů z Weidenheimu.
1849 Místo vrchnostenské správy vzniká obecní samospráva.
1864 Kunratický velkostatek dědí Ludvík Korb.
1884 Postavena silnice z Bohdalce kolem chodovského dvora a přes obec do Šeberova.
1923 Město Praha kupuje chodovský dvůr i s pozemky. Na jejich části brzy umožňuje bytovou výstavbu. Vzniká regulační plán.
1925 Litochleby splynuly s Chodovem do jedné obce.
1931 Tvrz byla adaptována.
1945 7.5. Boje u dvora při Pražském povstání.
1953 Chodovský dvůr byl předán Státnímu statku Říčany.
1960 Dvůr přebírá jednotné zemědělské družstvo Chodov.
1968 Obce Chodov a Háje připadly k Praze.
1970-1971 Archeologické výkopy a stavebně historický průzkum tvrze a dvora. Změny v držení tvrze a okolních pozemků.
1971 Na katastru Chodova a Hájů zahájeny výkopy inženýrských sítí jižního Města. Postupné demolice části původní zástavby včetně chodovského dvora.
1976 První obyvatelé v rozestavěném jižním Městě. Rozhodnuto o rekonstrukci tvrze.
1980 Samotné Jižní Město má již 7000 obyvatel.
1984-1988 Probíhá rekonstrukce tvrze.
1988 prosinec. Pod názvem Chodovská vodní tvrz je otevřen rekonstruovaný objekt pro veřejnost jako kulturní zařízení, součást Kulturního domu Jižní Město.
1989 Jižní Město má přes 80 tisíc obyvatel. Jsou dokončovány parkové úpravy u Chodovské tvrze.
1990 Na katastrálním území Chodov a Háje zřízena městská část Praha - Jižní Město.
1993 Zřízen Kulturní dům Chodovská tvrz.
1994 Přeměna městské části Praha - Jižní Město na Prahu 11.
2007 Chodovská tvrz se stává jedním ze tří středisek nově vzniklé obecně prospěšné společnosti KULTURNÍ JIŽNÍ MĚSTO, která pořádá a organizuje kulturní a společenské akce na Praze 11.